SVATÝ JOSEF NA KROPÁČCE

Svatý Josef v ulici Na Kropačce

Nad Gočárovým schodištěm z ulice Na Kropačce zdobí vchod do kaple výklenek se sochou svatého Josefa s Ježíškem v náručí. Muž drží dítě v levé ruce ochranitelsky a tak nějak samozřejmě. Ze života sv. Josefa můžeme vyčíst víru v Boha a rodinné hodnoty. Jeho příběh je příběhem o schopnosti být otcem. Autora figury ani přesnou dataci se nepodařilo vystopovat v archívních záznamech žádnému z badatelů.

Kaple na půdorysu 7 x 14 metrů pochází z poloviny 17.století stejně jako celý kostel, projektoval ji italský architekt Carlo Lurago. Císař Ferdinand III. právě v této době ustanovil svatého Josefa, pěstouna Ježíšova, ochráncem habsburských zemí a monarchie. Na to reagovaly české stavy a prohlásily Josefa také patronem Českého království s titulem conservator pacis, ochránce míru. V souvislosti se sochařskou výzdobou kostela Nanebevzetí Panny Marie jsou uváděni tři sochaři pozdního baroka : Karel Antonín Devoty, Ondřej Decker a štukatér, řádový bratr Matyáš Freyskorn. Socha má jemné rysy charakteristické pro devatenácté století a nemůže být z dílny ani jednoho z nich.

Jezuité museli opustit město za josefínských reforem a kaple byla roku 1787 na čas zrušena. Původní socha mohla být snadno ztracena či zničena. I když byl řád obnoven papežskou bulou roku 1814, povolání do Hradce přišlo až za biskupa Jana Nepomuka Brynycha v roce 1900. Tehdy byl jezuitům vrácen majetek včetně kostela, který do té doby patřil vojenské posádce.

Kostel stihly dva velké požáry v letech 1762 a 1857. Socha mohla být osazena po druhém z nich. Jenže stavební aktivita v ulici na Kropáčce se datuje až s návratem řádu. Kapli sv. Josefa včetně nového mramorového oltáře upravoval architekt Weinhengst. Domy na parcelách po věži Kropáčka stavěl Rudolf Němec. A právě s Weinhengstovou rekonstrukcí mohla být nejpravděpodobněji socha osazena. V té době se obnovovaly také mariánské družiny, které v kapli pod vedením jezuitů hrály divadelní hry. Papež Pius IX. prohlásil Josefa za patrona církve (1870), je také ochráncem manželů, rodin, dětí, mládeže, sirotků, vychovatelů a všech profesí, které pracují se dřevem: truhlářů, dřevorubců, kolářů, inženýrů a hrobníků. Je vzýván při očních onemocněních, při pokušeních, v zoufalých situacích i při bytové nouzi. Se svátkem tohoto světce často bývají spojovány poutě a taneční zábavy.

Článek byl publikován v Hradeckém deníku v dubnu 2013