Pokud
procházíte
Malým
náměstím,
jistě
jste
si
všimli,
že
od
úprav v
roce
2007
si
zde
můžete
prohlédnout historickou
mapu
města.
Elegantní
hvězdicovité
orámování,
typické
pro
barokní
pevnosti,
už
na
současné
mapě
Hradce
nenajdete.
Bronzová
„ropná
skvrna“,
jak
jí
někteří
přezdívají,
leží
vzdušnou
čarou
zhruba
dvě
stě
metrů
od
pomníku
muže,
který
se
o
zboření
hradeb
zasloužil,
Ladislava
Jana
Pospíšila.
Mapa
pochází
z
dílny
partnerské
sochařské
dvojice
Jana
Pospíšila
a
Vlasty
Samohrdové,
kteří
jsou
také
autory
vizuální
podoby
slunečních
hodin
na
témže
náměstí.
Záměrem
autorů
bylo
zobrazit
Hradec
jako
historické
město
a
dodat
prostoru
smysluplný
dekorativní
prvek.
Připomenout
minulost,
která
nebyla
jen
jezuitská,
ale
i
vojenská.
Vybrali
kapitolu
moderních
dějin,
kdy
ještě
stála
josefská
pevnost
vybudovaná
v
letech
1766
– 1789.
Pevnost
o rozloze tři sta dvacet hektarů byla
pro
město
charakteristická
až
do
konce
19.století,
kdy
si
touha
Hradečanů
po
modernizaci
života
vynutila
její
zbourání.
Reliéf
je vymodelován podle kombinace dvou map. Pro
vzhled
vnitřního
města
zvolili
autoři
císařský
povinný
otisk
stabilního
katastru
z
roku
1840.
Situaci trochu komplikovalo, že hradby nebývaly zakresleny do
starších map, byly vojenským tajemstvím. Vnitřní opevnění je
zobrazeno podle situačního plánu z roku 1890, jde o poslední stav
před zbouráním.
Osm
bastionů postavených za Josefa II. podle systému francouzského
barokního specialisty na vojenskou architekturu, Markýze de
Vaubana, rámuje staré město do osmicípé hvězdice, která je v
současných dispozicích Hradce ještě mírně patrná. Hradec
býval vodní pevnost, ale drahé osm až deset metrů vysoké hradby
za šest a půl miliónu zlatých nikdy svoji funkčnost doopravdy
nepředvedly. Válce o bavorské dědictví z roku 1778 se přezdívalo
bramborová válka nebo švestkový povyk. Během válečného roku
1866 už bylo opevnění díky vývoji vojenské bojové techniky
zastaralé. I když město Prusové nedobyli, zdecimovala
obyvatelstvo cholera. Přesto si vojsko oceňovalo své pozemky tak
vysoko, že až do doby L.J.Pospíšila je nebylo reálné vykoupit.
Mapa
na Malém náměstí je největší realizací v ploše, která se
odlévala v umělecké slévárně bronzu v Dolní Kalné. Navíc má
tato mapa ještě jedno unikum : je vytvořena žebrováním na
rubové straně tak, aby snesla zátěž běžného provozu náměstí.
Po bronzu lze tedy chodit a zvládne i přejezd automobilu. Což jiné
srovnatelné mapy historických měst nedokáží.
Za poskytnutí fotodokumentace děkuji Vlastě Samohrdové a Janu Pospíšilovi. Odkaz na Deník Mapě Hradce Králové
Žádné komentáře:
Okomentovat