JOSEF ŠKODA - VLYS NA BANCE

Vlys na dnešní Komerční bance na Náměstí Osvoboditelů. Stavba od J. Rejchla - původně filiálka Národní banky, reliéfy Josefa Škody z roku 1931. 

O bankovkách – Josef Škoda 
Architekt Jan Rejchl postavil v roce 1931 na nábřeží funkcionalistickou stavbu pro Národní banku československou. Dnes ji známe jako Komerční banku. Budova je ozdobena třemi reliéfy od sochaře Josefa Škody. Civilistní sochařské dílo na budově, která měla být zasvěcena strohému účelu (funkci), není úplně obvyklé. Přesto se s tímto s faktem, že budovy doprovázejí sochy, v Hradci Králové setkáváme. Bohužel (nebo snad bohudík ?) už nikoli v současnosti.

         Stavby architektů z rodu Rejchlů jsou vedle budov Gočárových základem mýtu o Salonu republiky. Město se dodnes rádo k této legendě hlásí, ale už téměř sedmdesát let se kvalitní a promyšlené prvorepublikové výstavbě není schopno vyrovnat.

Lev na čele budovy nad vchodem nezapře blízkost s monumentálním Gutfreundovým znakem před budovou J.K.Tyla. Josef Škoda byl Gutfreundovým žákem, takže souvislost je opravdu logická. Sochaři a kameníci rodiny Škodovy v Hradci Králové působili průběžně od prvních let dvacátého století. Sám Josef Škoda se zúčastnil v roce 1924 soutěže na Žižkův pomník a v roce 1928 se definitivně vrátil z pražských studií do Hradce.

Přímo nad vchodem můžeme obdivovat vlys na téma bankovnictví. Na bočním reliéfu umístěném směrem do Divišovy ulice jde o součinnost tří hlavních profesí – dělníků, rolníků a úředníků. Tedy tří hlavních stavů (nebo tříd, jak se díky Marxovi říkalo), které budou do banky ukládat své úspory. Čelním reliéfem se představuje bankovní dům sám.

         Celkem deset postav je seřazeno po dvojicích zleva doprava. První muž vlevo kreslí návrh, druhý ho filmuje, třetí vyrývá grafickou desku, aby připravil emisi. Čtvrtý a pátý pracují se strojem, patrně jde o lis či tiskařský stroj. Šestý muž s lupou je kontrolor kvality. Sedmý a osmý v zamřížovaném trezoru bankovky počítají a ve formě úhledných balíčků předávají k přepravě. Na posledním výjevu je zobrazen bankovní úředník, od nějž peníze putují ke klientovi. Na této části pískovce je Škoda podepsán s datem 1931. Umístění reliéfu ke vchodu banky je naprosto přirozené, tam si dílo nejpravděpodobněji zákazník prohlédne. Přesto je patrné, že banka se staví do pozice pozemského chrámu peněz. Právě náboženské stavby jsou charakteristické vyprávěním – v jejich případě o životě Ježíše Krista, přímo ve vstupním portálu.

         Civilní pojetí reliéfu, charakteristické pro dobu po roce 1925, nijak neubírá tématu na monumentalitě, snad právě naopak. Figury mají odlišnou fyziognomii, přesto se sobě navzájem podobají. Jsou neosobní, jakoby byli podřízeni pouze své roli v procesu emise bankovek. Reliéf možná připomíná, že Československý stát jako první nástupnická země po první světové válce zavedl vlastní měnu. Sliboval si od ní posílení ekonomiky a snížení inflace.

JOSEF ŠKODA – BOČNÍ RELIÉF
Budova Komerční banky na nábřeží byla postavena architektem Janem Rejchlem v roce 1931. Původně šlo o Národní banku československou a soutěž se konala už v roce 1928. Přestože šlo o stavbu ovlivněnou funkcionalismem, architektonickým směrem, který dával přednost dokonale promyšlenému účelu celku i každého detailu, její fasádu zdobí dva reliéfy od Josefa Škody. Což je u tohoto stylu neobvyklé, ale pro Hradec dost typické. Třicátá léta nebyla jen dobou přísného až strohého funkcionalismu a purismu, ale také epochou art deca, surrealismu, neoklasicismu a nové věcnosti. Navíc umění hodně odráželo sociální rozvrstvení národa a problémy, které z něj vyplývaly.

         Hlavní fasádu banky zdobí státní znak a reliéf věnovaný bankovnictví. Boční fasádě do Divišovy ulice dominuje monumentální realizace ze tří figur. Zleva dělník, uprostřed úředník a vpravo rolník na pozadí technických budov a polí se snopy. Figury jsou stylizované a vidíme je uprostřed práce. Sochař zvolil charakteristické činnosti : dělníka zobrazil s kladivem, úředníka s telefonem a rolníka s kosou. Těla jsou komponována souměrně, téměř jako symetrický ornament.

         Návrh vznikl ve spolupráci sochaře Josefa Škody a malíře Josefa Heřmana. Oba byli významní umělci usedlí v Hradci Králové. Bez prací Josefa Škody už si město ani nedokážeme představit, realizoval tu Soutok, Boženu Němcovou, L.J.Pospíšila, Koželuhy, Kováka... Josef Škoda byl žákem Quido Kociana z hořické kamenosochařské školy, pak pokračoval u Jana Štursy na pražské akademii a u Otto Gutfreunda na uměleckoprůmyslové škole. Je velkým dluhem, že o tak významném hradeckém umělci a pokračovateli jmenovaných velikánů dosud není vydána monografie, přestože jeho dílo zpracovala historička umění Michaela Zemková, hradecká rodačka.

         Jasný sociální akcent je patrný ve volbě tématu reliéfu, jímž je Součinnost průmyslu, obchodu a zemědělství. Banka měla být určená bez rozdílu všem vrstvám národa. Je to téma dobové, včetně zpracování – které je názorné a vyniká robustním měřítkem postav. Padesátá léta a socialistický realismus nám poněkud pokazily vnímání svého sociálně-realistického předchůdce z meziválečné epochy. A i když je tady patrné použití myšlenky rovnosti a bratrství pro vyjádření image, obrazu banky, přístup umělců dvacátých a třicátých let k pracovnímu tématu byl autentický. Měl skutečně oslavit úspěšnou práci všech tří hlavních profesí, bez níž by banky nemohly vyvíjet svou činnost ve stylových budovách. Pískovcový reliéf je vlevo dole podepsaný autorem a datovaný 1931.

Odkaz na článek v Deníku  
Čelni reliéf
Reliéf na budově