Socha slovanského papeže, jedné z nejcharismatičtějších a nejvlivnějších osobností porevoluční doby, je od roku 2003 umístěna v hradeckém Adalbertinu. Připomíná návštěvu Jana Pavla II. v Hradci Králové v roce 1997. Tedy v době, kdy byl původně polský duchovní Karol Wojtyla, narozený roku 1920, už ve skutečně požehnaném kmetském věku. To je také jediná ideová výtka k této plastice, nepřipomíná papeže v plné síle, ale zdůrazňuje křehkost jeho fyzické (a psychické) schránky, pomíjivost a dočasnost jakkoli významné role v tomto světě.
Bronzová socha je umístěna uprostřed čtvercového nádvoří. Květiny, zeleň a žlutobílé fasády jezuitské koleje jí vytvářejí ideální prostředí, v letních měsících obohacené ještě o stolky a slunečníky kavárny. Figura je zahalena v rouchu stylizovaném do komplexního bloku, z něhož se oddělují žehnající ruce, hlava s mitrou a berla. Stylizace figury je nápaditá, snad jen gesto rukou podporuje spolu s posazením hlavy náznak stařeckosti, kterou si s touto osobností nespojujeme. Raději bychom viděli oblíbeného papeže sršícího moudrou energií, s níž psal básně, divadelní hry a filozofické studie, a vyzařujícího rozvážný klid, se kterým přistupoval k diplomatickým jednáním. V jeho tváři se v naší paměti i na mnoha fotografiích zračí tolerance a vstřícnost ke všem lidem, rasám a národům světa.
Papež Jan Pavel II. býval aktivní sportovec, rád a hodně cestoval, navštívil více zemí než většina jeho předchůdců dohromady. Zasloužil se o zlepšení vztahů katolické církve s judaismem a východními a anglikánskými církvemi. Omluvil se za mnohá příkoří, která v minulosti dominující katolická církev učinila, či k nim mlčela. Jan Pavel II. vyslal vstřícné gesto omluvy původním národům Ameriky a třetího světa, jejichž kulturu misionářská činnost velmi výrazně poškodila.
Omluvil se za pronásledování vědce Galilea, za účast církve na obchodu s otroky. V Čechách prosil o odpuštění za úlohu, kterou církev sehrála v náboženské válce proti reformaci. Omluvil se také za historické znevažování žen, za mlčení během holocaustu, za popravu Jana Husa a čtvrtou křižáckou výpravu, za opovrhování jinými kulturami a náboženskými tradicemi.
Jakkoliv je Adamcova socha poctivá a upřímná, zůstává svému předobrazu dlužna. Zobrazuje již nemohoucí stáří muže, který odpustil svým atentátníkům, navštívil islámskou mešitu a židovskou synagogu a přátelil se s dalajlámou. Sedící figura je pouze matnou připomínkou osobnosti, která odsoudila všechny projevy násilí a fanatismu, konané ve jménu náboženství a politiky.
Papež Jan Pavel II. býval aktivní sportovec, rád a hodně cestoval, navštívil více zemí než většina jeho předchůdců dohromady. Zasloužil se o zlepšení vztahů katolické církve s judaismem a východními a anglikánskými církvemi. Omluvil se za mnohá příkoří, která v minulosti dominující katolická církev učinila, či k nim mlčela. Jan Pavel II. vyslal vstřícné gesto omluvy původním národům Ameriky a třetího světa, jejichž kulturu misionářská činnost velmi výrazně poškodila.
Omluvil se za pronásledování vědce Galilea, za účast církve na obchodu s otroky. V Čechách prosil o odpuštění za úlohu, kterou církev sehrála v náboženské válce proti reformaci. Omluvil se také za historické znevažování žen, za mlčení během holocaustu, za popravu Jana Husa a čtvrtou křižáckou výpravu, za opovrhování jinými kulturami a náboženskými tradicemi.
Jakkoliv je Adamcova socha poctivá a upřímná, zůstává svému předobrazu dlužna. Zobrazuje již nemohoucí stáří muže, který odpustil svým atentátníkům, navštívil islámskou mešitu a židovskou synagogu a přátelil se s dalajlámou. Sedící figura je pouze matnou připomínkou osobnosti, která odsoudila všechny projevy násilí a fanatismu, konané ve jménu náboženství a politiky.
Hradecké noviny Socha papeže 
Žádné komentáře:
Okomentovat