KAREL MAHRLA - ŘECKÝ OHEŇ

Řecký oheň = Dívka s kruhy 

Před Všesportovním stadionem na okraji Malšovic zatím ještě stojí dvacetimetrový objekt Gočárova žáka, architekta Karla Mahrly. Vysoká štíhlá kovová konstrukce bývá označována jako Dívka s kruhy nebo Řecký oheň. Vznikla v roce 1966 až 1968 a rozpor v názvech může mít na svědomí tradiční nedůvěra v abstraktní tematiku sochařství a geometrické formy. Autor bývá zmiňován jako o renesanční tvůrce. Narodil se 17.5. 1911 ve Dvoře Králové (zemřel 27.9.1999). Studoval architekturu na AVU v Praze u profesora Josefa Gočára, který v Hradci Králové v meziválečné době realizoval řadu staveb, na něž je město dodnes pyšné. Gočárův žák Máhrla byl architekt, sochař, malíř, fotograf a básník. V malbě byl spíše tradiční, jeho tématem byly krajiny a zátiší. V Hradci má kromě sochy na stadionu ještě dvě realizace v areálu fakultní nemocnice z počátku osmdesátých let. Jedna je před neurochirurgicku klinikou a druhá před pavilonem RTG diagnostiky. Dívka s kruhy /řecký oheň vznikla ve stylu Brusel, který byl v Čechách velmi populární. S tímto miminalizovaným přístupem totiž tehdejší Československou zažilo fenomenální úspěch na mezinárodní přehlídce v Bruselu v roce 1958. Brusel se pak udržel až do roku 1989, byť posledních dvacet let už ve velmi zředěné podobě. Do jisté míry to mohla být pro umělce jediná schůdná cesta, jak se vyhnout nadiktovanému socialistickému realismu. Proto lze hovořit o jakémsi zlidovělém národním slohu, v němž se spojila odvážná estetika meziválečných avantgard a dekorativní přístup poválečné éry. Ve stylu Brusel – stejně jako v této Máhrlově práci, vidí specialista na plastiku normalizace, sochař Pavel Karous (viz www.vetrelciavolavky.cz) zdomácnělý čapkovský charakter tvorby, humor a jednoduchost. Autor navrhl monument jako dekorativní objekt pro sportovní stadion a nikoli ideologický a propagandistický nástroj. Blíží-li se přestavba celého stadionu, je třeba se ptát – co se stane s lízátky a s Máhrlovou kovovou sochou ? Vzhledem k tomu, že památkově chráněné nejsou ani realizace Škodovy – Soutok, či L.J.Pospíšil, lze jen těžko předpokládat, že by tato solidní práce a doklad doby, požívala standardní památkové ochrany. Přesto by se neměla jen tak ztratit v propadlišti dějin. Podle Karouse snese srovnání s keramickým obkladem odvětrávacího komínu na Letné od malíře Zdeňka Sýkory z roku 1969 v Praze 6, který je dnes také správně památkově chráněný. Doufejme, že Hradečané budou bdělí. Řecký oheň zdůrazňuje nadčasovost sportu a jeho mírotvornou a národy spojující roli. Dívka s kruhy je oslavou schopností a vůle, které lidé propadlí sportu vykazují. Je stvořena jen z pěti tvarových segmentů – dvou kruhů a tří trojúhelníků. Přesto vypadá z každého pohledu jinak. Věc je designově promyšlená a představuje kvalitativní maximum, co mohlo přes ideologicky ovlivňené komise v šedesátých letech projít. Prosazení této sochy jistě bylo náročným diplomatickým utkáním.

Hradecké noviny Přežije Řecký oheň rekonstrukci stadionu


Posudek Pavla Karouse na plastiku Řecký oheň