Oblíbené příspěvky

sobota 21. dubna 2012

ZÍVR - PURKYNĚ

Na podzim roku 1942 byl v Mnichově popraven Jiří Purkyně (18981942), profesor zdejší obchodní školy. Na budově, kde vyučoval, připomíná jeho život bronzová deska s bustou od Ladislava Zívra. Dnes jde o budovu Univerzity na náměstí Svobody. V tomto objektu je pamětních desek více.
Profesor Purkyně se narodil v Lounech, studoval na lékařské a filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V Hradci Králové působil od roku 1923 jako profesor dějin a hospodářského zeměpisu. V roce 1939 se stal redaktorem tiskoviny Čin, která měla mobilizovat občany, iniciovat antifašistický odboj. Purkyně nejen informoval o nacistických akcích v tisku, dokud to šlo, ale byl i důležitým mužem odbojové ilegální organizace na Královéhradecku. Zatčen gestapem byl dvakrát, po druhé v roce 1940, vězněn byl v Hradci Králové do roku 1941, pak už následovala jen poprava.
Autor desky, Ladislav Zívr, se narodil v Nové Pace roku 1909 a zemřel ve Ždírci u Nové Paky roku 1980. Pro připomínku jmenovce slavného Jana Evangelisty zvolil bronzovou desku s realisticky viděnou bustou. Což pro sochaře nebylo příliš typické. Ne že by nedokázal pracovat v realistickém módu, Purkyňova busta dokazuje, že byl mistrem modelace. Ve volné tvorbě mu šlo o imaginativní podobizny, kdy ducha zobrazených osobností vyčteme z náznaku. Takto vytvořil portréty svých přátel a manželky Jitky. Vždy ho zajímalo to, co roste a proměňuje se, využíval inspiraci tvůrčí silou přírody.
Zívr pracoval převážně s pálenou hlínou, nezanechal po sobě mnoho bronzových realizací. Purkyňova busta je jednou z mála a rozhodně dělá autorovi čest. Svůj vždy tak osobitý přístup podřídil pietní vzpomínce nejvyšší tragické oběti. Vymodeloval profesorovo poprsí s mučednickou ratolestí, tak jako světce. Jeho tvář neidealizoval, rozpoznáme v inspiraci římskými portréty myslitelů a státníků, těch skeptických a pragmatických osobností, jejichž kvality se ovšem v nejtěžších chvílích vždy prokáží.
Sochař Ladislav Zívr byl v meziválečné době pravověrný komunista, který svou víru v instituce, nikoliv však v myšlenky, ztratil po roce 1948. Dobrovolně odešel do ústraní a nijak se nepodílel nabudování socialismu, žil takřka z ničeho. Lépe se mu začalo dařit, když jeho práce začala sbírat hradecká galerie, jejímž ředitelem se stal v šedesátých letech Dr. Josef Sůva. Dnes je v Galerii moderního umění uloženo několik desítek jeho soch a kreseb, z nichž část je i vystavena. Zívr byl nepochybně obětí doby, podobně jako Purkyně. Poválečný režim mu nepřinesl sice smrt skutečnou, ale naprostou smrt uměleckou. Přesto dílo Ladislava Zívra snese srovnání se svým anglickým protějškem, sochařem Henry Moorem.
Odkaz na článek v Hradeckém Deníku Seriál o sochách

Žádné komentáře:

Okomentovat