FRANTIŠEK BÍLEK - KUBIŠTOVA HROBKA

František Bílek – Náhrobek Bohumila Kubišty

Malíř Bohumil Kubišta se narodil v srpnu roku 1884 ve Vlčkovicích. Svůj boj o slávu a úspěch vyhrál až po smrti, která přišla náhle a nečekaně 27. listopadu 1918, sotva měsíc po vzniku Československa a pár dnů po návratu z války. V jeden okamžik se pohyboval po Praze opentlený stužkami národních barev, rozzářený a jásající se širokým úsměvem a skálopevnou vírou v očích. S šavlí vedl davy ke svatému Václavu a další den byl mrtev. Zemřel na španělskou chřipku, která zkosila pětinu Evropy, ale vyrojily se též dohady o pomstě francouzských tajných služeb za potopení ponorky v Pulje. Těžko si lze představit tragičtější osud, napsal ve vzpomínkách Kubištův velký obdivovatel Jan Zrzavý. Také navrhl první verzi náhrobku, ale výsledná podoba je dílem symbolistního sochaře Františka Bílka. Zrzavý chtěl promluvit na přítelově pohřbu, ale dojetím nedokončil svou řeč. Později složil Kubištovu dílu hold uspořádáním posmrtné výstavy.

Na smuteční obřad v deštivý den 4. prosince 1918 jeden z účastníků vzpomíná : Za hřmění děl uzavřela se nad Kubištou rodná země, která mu byl spíše macechou. Salva, která byla vystřelena dělostřeleckým plukem nebyla však poctou kubistickému malíři, ale vojákovi, což Kubištovi přátelé vnímali jako velký paradox.

První vydanou monografii zakončil příbuzný, František Kubišta, slovy : Toužil plně rozpjatými křídly vznésti se do výšin idejí, ale padá zlomen smrtí. Umíral nerad, bojoval se smrtí, tak jako bojoval s nepřízní osudu, bojoval proto, že chtěl zachránit a při životu zachovat svého génia, jehož cíle byly veliké. Bohumil Kubišta dostal od osudu pouhých pět let na to, aby se zapsal do dějin českého umění. Jeho nejlepší obrazy vznikly mezi lety 1908 – 1913. Toho roku se nechal najmout jako jednoroční dobrovolník a během vojenské služby ho zastihla první světová válka. Pomník na kuklenském hřbitově působí nápadně bílkovsky. S obloukovou lunetou a figurou osudu. Tuto postavu někteří vidí jako truchlící múzu, která kreslí do knihy osudu. Jiní jako génia, jenž zapisuje Kubištovo jméno do lidské paměti. Nápis dole praví : Obsáhnouti život silným tahem. Jakkoli byl Kubišta nejvýznamnějším kubistou, či jedním ze dvou nejvýznamnějších kubistů, pomník podtrhuje jeho roli legendy, vzoru a symbolu, kterým je v českém umění už několik generací. Jeho obrazy si můžete prohlédnout také v Galerii moderního umění na Velkém náměstí.

Článek byl publikován v lednu 2013 v Hradeckém deníku