KAŠNY NA HRADBÁCH 2

Kašna s kočkou

V nově rekonstruované relaxační zóně mezi Gočárovým schodištěm a Bonem Publicem zhotovil na podzim 2011 tým Tomáš a Jakub Raflovi tři kašny umístěné v ose parku nad sebou. Dvě jsou oživeny havrany, tu prostřední, nejrozměrnější a nejokrouhlejší, zdobí kočka. O kočce se nikdy nedá říct, že by kašnu hlídala, ona se tu věrna své povaze spíš vyhřívá. Spojení kočky se stříkající vodou ale nedává smysl. Všichni vědí, že se tyhle elegantní dámy raději oblizují než koupou. I sochařský design těla kočky má rezervy. Kočka je elegantní dravec, není možní ji zastihnout nevábně rozpláclou a bez šarmu.

Symbolika kočky je dána jejími přirozenými vlastnostmi. Je to zvíře svobodné, nespoutané a hbité. Úsloví Dobrá kočka, která nemlsá z Hollarova grafického listu je metaforou pro poctivost a oddanost služebnictva. Předpokládá se tedy, že normální kočka mlsá a ztělesňuje svody tohoto světa. V Egyptě byla posvátná, protože udržovala nízký počet myší v obilných sýpkách. Podle kočky se poznala čarodějnice, byla považována za vtělení satana. Ale nic z toho nedává odpověď na přítomnost kočky v této barokní části hradeb.

I tato kočičí kašna má pohyblivou část a ta je velmi podivná : kroutící se klacky v pozadí. Možná rákosí ševelící ve větru ? Kočka leží na perforované desce s jedním kamenem nepravidelným a s jedním zakulaceným, vypadá trochu jako soudek. V teplých letních dnech okrouhlou část výklenku skrápí jemná vodní tříšť. A tři kovové větve se v krátkých intervalech pohybují. Pokus o pohyb je velmi zajímavý nápad, ale provedení zůstává inspiraci dost dlužno.Tato stavba nemá vlastní nadčasovou uměleckou myšlenku, jejím cílem je pouze nenarušovat okolní historické prostředí. Ale jestli je v té kašně ztracená Čapkova Kočička z knížky či Večerníčku, tak se Pejska nedočká, ti sem mají zakázaný vstup.

Článek poprvé vyšel v Hradeckém deníku v prosinci 2013