POMNÍK V ŠIMKOVÝCH SADECH

Odvaha, která dala jméno sadům

Na dohled od dnešních Šimkových sadů padl 30. dubna 1945, těsně před koncem druhé světové války jednadvacetiletý Karel Šimek. Byl oficiálně zapojen od skautské odbojové skupiny Válečná dvojka a vydal se zničit telefonní linku, spojující velitelství Luftwafe na hradeckém letišti s velením německého wehrmachtu. Svým činem chtěl ochránit své město, snížit pravděpodobnost bombardování Hradce. Karel Šimek byl v nedaleké Gumovce (dnes Rubena) nasazen po maturitě, měl tedy volný průchod, kterého chtěl využít pro přerušení komunikačních cest mezi dvěma částmi fašistické posádky. V tomto úkolu byl úspěšný, ale svou touhu po svobodě zaplatil životem ve chvíli paniky, nedorozumění, nešťastné náhody. V domnění, že je prozrazen, utíkal před náhodnou kontrolou, napadl vojáka wehrmachtu, ale nepředběhl kulometnou střelu. Im memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939-1945 a Válečným křížem Československého Junáka.

Na místě, kde vykrvácel na obrubníku, je dnes umístěna v tichém zeleném místě malá mohyla s nápisem na mramorové desce: 30.4.1945 ZDE POLOŽIL ŽIVOT ZA OSVOBOZENÍ NAŠÍ VLASTI OD FAŠISMU KAREL ŠIMEK VE VĚKU 21 LET. Pomník byl osazen 6. května 1974 a jeho autor není uveden.

Záměrně nesouměrný tvar pohřební stély je vytvořen z cihel. Podobné prosté cihlové stavby patří k častým pietním vyjádřením oběti. Stavějí se na místě bitev (Kolín, Lipany), kde nejvíc vynikne absurdita smrti. Stéla má připomínat, že hrdinství v knihách a filmech vypadá úplně jinak, než ve skutečnosti. Blízkost hřiště TJ Sokol a relaxační zóny je absolutním kontrastem ke zmařenému životu. Tato krutá paralela ještě podtrhuje poslání mohyly: už nikdy nepřipustit situaci, v níž děti touží vykonat smrtelné hrdinské činy, aby zachránili nás ostatní. 

Článek vyšel v květnu 2013 v Hradeckém deníku