Oblíbené příspěvky

pondělí 2. ledna 2012

ŠEST SOCH STANISLAVA SUKA

Šest soch na fasádě prvního paláce bývalé české vzájemné pojišťovny v Divišově ulici č.p. 829. Budova postavena podle návrhu J.Freiwalda a Böhma kol.r. 1925, na trojúhelníkovém půdorysu v patře se šesti sochami od Stanislava Suka.

V Divišově ulici za muzeem a naproti Komerční bance stojí trojitý dům s půlkulatou střední částí a šesti sochami na fasádě. Jde o První palác bývalé české vzájemné pojišťovny postavené podle návrhu J.Freiwalda a Böhma roku 1932. I díky této stavbě se dobové novinové články honosí metaforou Hradce jako severočeských Athén. Freiwald byl Kotěrův žák z pražské akademie, pocházel z Hronova, kde projektoval Jiráskovo divadlo. Sochy byly na palác osazeny až roku 1933 a jejich ideový program byl velmi novátorský. Týkal se pojišťovnictví a dobrého obchodu v Hradci Králové. Autorem všech šesti figur je pražský sochař Stanislav Suk, který se narodil v Praze 2.4.1904 a byl žákem sochařského oboru akademie v ateliéru Jana Štursy a Bohumila Kafky, jehož byl od roku 1931 asistentem. Pokud se Vám styl postav zdá podobný malinko pozdější práci Josefa Bílka na budově soudu na opačné straně okruhu, podobnost asi není čistě náhodná. Sochy byly totiž realizovány, tedy fyzicky vytesány z prvotřídního pískovce z lomů na Boháňce nedaleko Hořic v Podkrkonoší kameníkem Františkem Bílkem, starším bratrem Josefa Bílka, v jeho dílně v Podhorním Újezdě nedaleko Ostroměře. Stejný pískovec použil Gutfreund na sousoší Babičky v Ratibořicích.
         Šest třímetrových plastik vyjadřovalo poslání pojišťovnictví, jímž bylo životní zajištění pracujícího člověka. Sochy představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchodníka, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost jako takovou.
         Původně pražská Vzájemná pojišťovna byla založena dekretem dvorské kanceláře ve Vídni z roku 1872. Ústav pracoval ve všech oborech pojišťování života i majetku. Členem správní rady pojišťovny byl na počátku 30.let i starosta JUDr. František Ulrich. V pozadí založení hradecké pobočky stála sociální myšlenka - dát v době krize a nezaměstnanosti dělníkům příležitost k výdělku.
         Velmi dobře víme, že obchod a bezpečnost na cestách zosobňoval starořecký bůh Hermés, pro Římany Merkur. Byl bohem dobrého obchodu a pojištění za dobrý obchod asi považovat můžeme. Tady ovšem žádná figura nemá křídla ani na topáncích ani na helmici. Třicátá léta byla mnohem pragmatičtější než secese a historismus. O jednotlivých sochách se podrobně dozvíme příště.

Úředník na fasádě
         V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost.
         Abychom ideu spořivosti pochopili, půjdeme na to zleva, jako když se píše. Podle dobových materiálů je v první postavě muže zahrnuta veškerá práce duševní, pojišťovací agenda a důvěra v pojišťovací systém. První socha tvoří pár se sochou poslední, ženskou a tou je spořivost.
         Nejenže úředníka můžeme porovnat s figurami Josefa Škody na protější Komerční bance, kde je jeden velmi výrazný a akční s telefonem v ruce na bočním výjevu a několik dalších přímo při práci na úzkém reliéfu o bankovkách nad vchodem.
         Tento úředník je klidný, stojí v reprezentativní, spíše než v pracovní poloze. Má na sobě tógu, jaká se nosila v klasickém Řecku, nikoli soudobý šat, jako Škodovi úředníci. Odkazuje nás tedy ke klasickým a tím i ideálním hodnotám, na rozdíl od reality civilismu a každodennosti. Levou ruku si muž klade na hruď, jako by přísahal a v pravé drží tabulku nebo svitek se záznamy, bezpochyby plnými čísel. Jeho levá noha je vysunuta mírně před římsu, jako by byl rozkročen. Není to však žádný bezhlavý let, jakým se vyznačuje Níké Samothrácká, ani dynamický pohyb Štursova Vítěze ze sloupu před gymnáziem. Vykročení je nejen přirozenější postoj, aby dlouhé štíhlé figury nevypadaly příliš staticky a egyptsky, je to také naznačení pohybu vpřed, ale velmi opatrného. Figura muže je svalnatá, nepochybně je stoupencem rozvoje ducha i těla podle Miroslava Tyrše. Avšak endorfiny z tělesného cvičení přehlušuje soustředěná vážnost až přísnost výrazu. Úředníkem neboli duševním pracovníkem mohl autor myslet soudce, právníka, lékaře, účetního, historika, inženýra a mnoho dalších slušně vydělávajících profesí, jejichž hlavním cílem mělo být ukládání si peněz v bance – spořivost. Součástí moderního života se stávalo také myšlení na zadní kolečka - pojištění.
         Figura zároveň představuje modelového úředníka pojišťovny, díky jehož píli a solidnímu vystupování měli mít všichni klienti absolutní důvěru v činnost ústavu i celého pojišťovacího systému. Na tabulce tento matematik patrně právě počítá míru rizika a koeficient úroků včetně vyplacené sumy za dvě desítky let, pokud nepřijdou války a přírodní katastrofy. Tato figura nemá žádné božské atributy, přes neobvyklý šat je čistě z tohoto světa. Však také před mocí bohů se nelze pojistit jinak, než obětí a modlitbou a ani to není jisté. Lidský systém měl být zcela průhledný a zcela matematický a tím i v řeči čísel spravedlivý. 
Odkaz na článek v Deníku 

Řemeslník jako součást ideje pojištění
         V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost.
         Nápadná je fyziognomická podobnost zvláště mužských figur, jako kdyby Úředník, Řemeslník a Hradec Králové byli bratři. Možná jejich typ vycházel z jediného modelu. Postoj řemeslníka by se dal popsat jako pevně rozkročený, spíše než rozběhnutý. Drží tak těžké kladivo, že se jeho základna daná velkýma bosýma nohama na římsičku takřka nevejde. Kladivo bývalo symbolem severského boha Thora, což dobře známe z filmu i z komixů, ale toto kladivo nejspíš není kouzelný  Mjöllnir, vykovaný skřítky. Pokud by měl řemeslník něco z Thora Hromovládce, byl by mimo jiné patronem plodnosti země a strážcem a vykonavatelem spravedlnosti.
         Kladivo je v obvyklé symbolice nástroj, ale i zbraň. Bývá odznakem moci a síly. V právu je symbolem ukončení nějaké akce, například odklepnutí aukční položky. I smrt papeže určuje poklep zlatým kladívkem. Pro Kelty bylo kladivo magické, svobodní zednáři považují kladivo za symbol rozumně orientovaných volných sil. V dopravě zkřížená kladiva znamenají pracovní den. Kladivo je v současnosti symbolem práce, označuje dělnickou třídu. V minulosti ho často doprovázel srp, jako symbol spojení dvou manuálně pracujících stavů – jednoty dělnictva a rolnictva.
         Řemeslník nemá na sobě přímo tógu, jako jeho kolega vlevo, ale spíše stylizovanou suknici odkazující k idealizovaným starým slovanským časům. Je to někdo, kdo pracuje rukama, těžce pracuje v řemesle či průmyslu. Opět můžeme porovnat se Škodovou vizí na bočním reliéfu Komerční banky. Řemeslníkovi do páru byla vytvořena ženská socha Zemědělství neboli Dobré úrody, která stojí druhá zprava. Zemědělství, průmysl a buržoazie (symbolizovaný zde úředníkem) zastupují tři hlavní typy pracovně aktivních skupin obyvatelstva.
         Řemeslník, dělník, manuální pracovník patří mezi modelové pojištěnce ústavu. Kromě pojištění majetku je totiž významným produktem pojišťovacích ústavů také pojištění rizik a náhlého dožití. Rizika byla jistě v životě pracujícího v průmyslu vždy vysoká. Řemeslníka se mohlo dotýkat i důchodové pojištění, jehož historie se datuje v Čechách teprve od roku 1926.
Odkaz na článek o řemeslníkovi v Deníku 

Dobrý obchod
        Symbol obchodu v Divišově ulici
        V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro roku 1933 osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují zleva : duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, alegorii města Hradce Králové, obchod, zemědělství (úrodu) a spořivost.
         Včasný obchod není úplně typická charakteristika pro jakoukoliv sochu. V tomto případě je to ženská postava, kterou poznáme podle Merkurovy hole v pravé ruce a přesýpacích hodin – starobylého symbolu času v ruce pravé. Tvoří pár s mužskou figurou města Hradec Králové po její pravici, prvního pokrokového města v Československu, kde se má dobrý obchod s pojištěním uzavírat.
         Nejbližším ideovým programem, který vychází z předchozího secesního slohu je výzdoba pražské Nové radnice, kterou dekoruje Skromnost, Ušlechtilost, Síla a Vytrvalost Josefa Mařatky doplněná Revizí a Účetnictvím Stanislava Suchardy. Tam byly vystaveny vlastnosti vhodné pro město. Bohuslav Schnirch vypracoval pro jednu z pražských pojišťoven odstrašující výjevy : Volání na poplach a Hašení požáru. Pojišťovny i v malířských dílech rády upozorňovaly na nebezpečí živlů – takové obrazy maloval například František Ženíšek a jejich kresebné předobrazy jsou v majetku Galerie moderního umění zde v Hradci. V těchto případech šlo o názorné ilustrace, Sukovy symboly jsou trochu záhadnější. Přesto postava obchodu díky Merkurově holi nejjasněji navazuje na dávnou symboliku. Merkur byl bůh obchodu, cest a cestovatelů a byl velmi rychlý. Jako posel bohů nosil okřídlené sandály. Proto hodiny v druhé ruce ženy upřesňují názor na čas. Nejde o chvat, ale spíš o pohotovost a správný okamžik.
         Merkurovu hůl – Caduceus, tradičně tvoří dva navzájem propletení hadi, kteří symbolizují rovnováhu dvou protikladů : mužského a ženského principu nebo přírody a vědění. Někdy je hůl chápána také jako kouzelná. Hadi mají hlavy obráceny k sobě, jakoby spolu hovořili a nad nimi je hůl okřídlená. Hůl získal Merkur od Apollóna a znamená také plodnost neboli tvořivou sílu, jde tedy o symbol obrody života. V tomto případě je hůl tak stylizovaná, že křídla a hady poznáme, jen pokud o nich víme. Tato postava okolo jdoucímu říká : Pojištění je dobrý obchod, který je nutno uzavřít včas, aby váš život mohl být svobodně tvořivý, plodný a harmonický... 
Podle oficiálních dat dnes ziskovost pojišťoven překonává všechny jiné velké firmy, jako jsou dopravní podniky, automobilky, ale třeba i obchodní řetězce. Pojišťovny dosahují průměrně okolo 25% čistého zisku z obratu, což je mnohem více ve srovnání s automobilkami, jejichž zisk z obratu bývá jen okolo 2%. Kdo ví, nejspíš to tak bylo i za první republiky.
Odkaz Obchod

Hradec Králové
Symbol města
         V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost.
         Třetí bratr vedle Úředníka a Řemeslníka, socha zosobňující město, není ve finální šestici náhodou. Je to pocta městu, město podpořilo založení hradecké pobočky s úmyslem dát v době krize a nezaměstnanosti občanům příležitost k výdělku. Členem správní rady pojišťovny byl v této době také starosta JUDr. František Ulrich.
         Sukova Alegorie Hradce není na mapě města první ani jediná. Starší předobraz od Stanislava Suchardy můžeme objevit na budově muzea. Drobnou figuru génia, či města Hradec Králové drží v dlani jedna z bohyň-královen ve významu pevného bodu, kvůli kterému se dá pohnout třeba i zeměkoulí. Protějškem figuře města z Divišovy ulice je ženská alegorie včasného obchodu. Dohromady pár představuje Hradec Králové jako první pokrokové město v Československu, kde se včasný a tudíž výhodný obchod (se spořením a pojištěním) uzavírat.
         Zosobnění města najdeme i na slavné Alegorii dobré vlády od Ambrogia  Lorenzettiho na radnici v Sieně. Malba přemýšlející o podmínkách dobré vlády vznikla v  první polovině 14. století, kdy u nás vládli Lucemburkové. Malíř kolem dobrého vládce a trůnící ženské personifikace města usadil řadu postav znázorňujících jeho vlastnosti : Velkomyslnost, Umírněnost, Sílu, Mír, Moudrost a ctnosti : Víra, Láska, Naděje, dále Statečnost, Moudrost, Šlechetnost a Střídmost a také Spravedlnost, Svornost a Jistotu.  Důležitá je také malba krajiny znázorňující důsledky dobré vlády : země rozkvétá, vede se obchodu i zemědělství, lidé spolu jednají ve veřejném prostoru zdvořile a slušně. Jak vypadá špatná vláda, netřeba se ptát. Podmínek dobré vlády nebylo rozhodně nikdy málo a umělcům a autorům těchto konceptů se zdálo podstatné tyto nesamozřejmé věci pojmenovávat a umisťovat je veřejně lidem na oči.
         Figura Hradce Králové na fasádě v Divišově ulici zastupuje občana stejně jako symbolického hospodáře, dobrého vládce. Drží v ruce městský erb, podle kterého ho jasně poznáme a na který přísahá. Přísahá na tradici města, že ho směruje k dobré budoucnosti. Díky práci dělníků, rolníků, úředníků, díky spořivosti a včasnému obchodu bude město prosperovat.

Zemědělství
Zemědělská práce a dobrá úroda
V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělství (úrodu) a spořivost.
Předposlední socha zleva zobrazuje zemědělskou práci a její výsledek – dobrou úrodu jako ženskou figuru. Ženy bývaly se zemí a péčí o plody země ztotožňovány tradičně. Každý ale dobře ví, že poctivá práce na polích a v sadech ještě automaticky neznamená dobrý výsledek. Země, příroda a živly si mohou pro člověka připravit nepěkná překvapení, o válkách a moru ani nemluvě. Před výsledky vědy, jakými jsou zavodňování, úpravy krajiny, hnojení, chemie, zábrany proti škůdcům, byla nejlepším pojištěním před katastrofami a biologickou nepřízní  modlitba či oběť bohyni země Ceres a specialistce pro dobrou úrodu Pomoně. Obě jména se k nám díky renesanci a humanismu dostala až z antiky a ve výzdobě trochu splynula. Slované a Keltové na našem území měli svá stará božstva, ale v umění rozhodně převažují bohové antiky, i díky literatuře. Častěji se objevuje Pomona, původně ochránkyně ovoce a sadů, protože byla vnímaná jako dívka, kdežto bohyně země a obilí Ceres byla zralou ženou.
K Pomoně / Ceres odkazují obilné klasy a srp, které dívka drží. Klasy symbolizují hojnost a srp právo tuto hojnost používat. Srp je samozřejmě také symbolem rolnictva, vždyť dělník drží kladivo. Oba atributy se během vlády komunistické strany poněkud opotřebovaly, ale používaly se už dříve. Se srpem bývá zobrazována například Svatá Notburga, která žila v Tyrolsku v 13. století, pracovala na poli a i přes nepřízeň, zlobu a křivdy si zachovala křesťanský postoj.
Figura spjatá se zemědělstvím zcela přirozeně vytváří dvojici s řemeslníkem, tedy mužem s kladivem stojícím druhý zleva. Takové spojení nás dlouho provázelo i na předrevoluční stokoruně, kde žena v šátku zastupující rolnictvo rovněž třímá svazek klasů. Dva nejdůležitější dělné stavy či pracující třídy stály většinou v opozici proti duševním pracovníkům, ale zde jsou zobrazeni společně. Ti všichni přispívají k bohatství země a všichni musí být pro své vlastní dobro pojištěni, samozřejmě. 
Odkaz na Deník Symboly

Spořivost
Spořivost – symbol moderní doby
V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují Duševního pracovníka (úředníka), Řemeslníka, Obchod, Alegorii města Hradce Králové, zemědělství neboli Dobrou úrodu (úrodu) a Spořivost.
Figury vytvářejí tři smíšené páry, Spořivost souvisí s duševním pracovníkem, který v sobě zahrnuje veškerou práci duševní, pojišťovací agendu a důvěru v pojišťovací systém. Celý ideový program měl být vývěsním štítem pojišťovny. Měl jasně sdělit, že pojištění je pro všechny. Pro ty, kdo vykonávají práci duševní; pro ty, co v řemesle a průmyslu používají svou fyzickou sílu; pro ty, kteří ze země získávají její bohatství na polích; pro ty, kdo obchodují; pro celý Hradec Králové. Měl dokázat, že pojišťovnictví je moderní způsob spořivosti. A pojišťovna se postará o všechny zcela stejně – o dělníky, rolníky i úředníky a obchodníky. Všimněte si, že všechny figury jsou stejně vysoké a to mužské i ženské.
Nebo mohl také sdělovat, že o pracující v průmyslu i zemědělství se dobře postará pojišťovací agent, obchodní specialista dobře zhodnotí jejich vklady a svůj zisk z toho bude mít i Město Hradec Králové.
Spořivost může být něco jako nová lidská vlastnost. Figura měla asi také naznačovat, že spořitelna nebude prostředky svých poplatníků plýtvat. Žena drží pokladničku, malý trezor, nic víc a tváří se přísně a zodpovědně. Jde o symbol, který tradiční symbolický systém vůbec nezná. Šetrnost nepatřila ke křesťanským ctnostem a mohla se objevit nejspíše s obchodním duchem protestantství či kalvinismu. Hospodářství minulých dob nebylo zvyklé vytvářet přebytky. Co země vydala, to se spotřebovalo.
Ovšem pojištění úplně nesouvisí se šetrností, ono je spíš investice. Pojištění prostřednictvím svépomoci a vzájemných dohod známe už od kameníků z Egypta, z Chamumurabiho Babylonie (sdružovali se majitelé velbloudů, aby nikoho z nich ztráta karavany tak nebolela), k dokonalosti systém dovedli Féničané (dopravní pojištění lodí i nákladů), Řekové odškodňovali pozůstalé po válečných hrdinech, středověk znal námořní pojištění a nejvýznamnější systém se vyvinul z nápadu kavárníka Edwarda Lloyda - Pojišťovna Lloyds. V našich zemích se o zakládání pojišťoven hodně zasadila Marie Terezie. Možná i proto je spořivost žena...
Pojištění nechrání před ztrátou nebo bolestí, ale může zminimalizovat strach, obavy a nejistotu. Není divu, že si bez něj naši rozvinutou a téměř ateistickou společnost nedokážeme představit. Zobrazení myšlenky pojišťovnictví šesti pískovcovými figurami v nadživotní velikosti rozhodně nemotivovala šetrnost, byla to investice do reklamy.
Odkaz na článek v Deníku Přísná žena

Šest soch z dobového tisku - Osvěta lidu

1 komentář:

  1. Quantum Binary Signals

    Get professional trading signals delivered to your mobile phone daily.

    Start following our signals today and gain up to 270% per day.

    OdpovědětVymazat