KAREL DVOŘÁK - ALEGORIE TEXTILNICTVÍ

Dominantou severní části rozlehlého Ulrichova náměstí je budova banky ČSOB, původně Steinský palác. Byl vyprojektován v roce 1928 architektem Otakarem Novotným (1880-1959), žákem Jana Kotěry a vrstevníkem Josefa Gočára pro textilního magnáta Rudolfa Steinského – Sehnoutku (1892-1973). Budova s barevnými vitrážemi podle návrhů V.H.Brunnera se stala součástí urbanistického celku promýšleného Josefem Gočárem – jak Ulrichova náměstí, tak celého Hradce Králové.

V nejvyšší části paláce je umístěn figurální reliéf věnovaný textilu s motivem Merkura. Ve dvacátých letech dospěl Novotný k funkcionalismu, přesto ústřední kanceláře textilek SETKA jsou zdobeny sochařskou prací. Reliéf poukazuje na dlouhou historii textilního tkalcoven a přádelen Jana Sehnoutky, které se díky jeho nástupci staly významnými a bohatými textilními závody. Průmyslník Steinský-Sehnoutka byl majitelem textilních fabrik v Hořicích, Hradci Králové, v Černožicích a sítě prodejen SETKA. Za první republiky byl významným organizátorem československého hospodářského života, za druhé světové války spolupracoval s domácím odbojem. V roce 1945 byly jeho podniky znárodněny a od roku 1950 žil v Kanadě.

Symetrický reliéf se šesti figurami je doplněn pozadím načrtnutým ve formě velkých továren. Tomuto pracovnímu motivu možná trochu iracionálně kraluje významnově zvětšená figura Merkura, boha obchodu s okřídleným kloboukem. Reliéf je datovaný vlevo na štítu rokem 1928. Vpravo sedící figura drží erb českých zemí, obměněný o jedno pole se znakem textilu – zkříženými člunky.

Autorem reliéfu je Karel Dvořák (1893 – 1950), žáka J.V.Myslbeka a Jana Štursy. V galerii je právě na výstavě Česká meziválečná plastika vystaven jeho vlastní bronzový autoportrét z mládí. Na sklonku života vydal svoje vzpomínky Sochař vypravuje, které jsou velmi půvabné. Jeho manželkou byla významná herečka Leopolda Dostalová.

Merkur je bůh zdárného obchodu a posel bohů, podle legend měl okřídlené opánky a pohyboval se neskutečnou rychlostí. Zobrazen bývá s poutnickou holí a křídly na helmici. V tomto případě drzí místo hole člunky a vřetena. Otevřená Merkurova náruč znamená ochranu pro lidi pracující v textilním průmyslu a zároveň otevřenost novým myšlenkám a projektům. S obchodem je tento bůh spojen natolik samozřejmě, že od roku 1862 až 1918 fungoval v českých zemích obchodní Spolek Merkur. Z jeho iniciativy vznikla Živnobanka a Pražská burza pro zboží a cenné papíry.

Textilní průmysl tradičně patřil k charakteristickým pro české země, ale v současné době je zanikajícím odvětví. Moc bohů – ochránců už patrně není tím, čím bývala.

odkaz na zveřejnění v Deníku  Merkur