Oblíbené příspěvky

pondělí 26. prosince 2011

ORLI - KNIHOVNA

Orel je symbol vlády, božské i lidské. Podobá se bohům, dokáže se vznést ze všech bytostí nejvýše, proměňoval se v něj vládce řeckých bohů Zeus. Orel je archetypem bystré dravosti, síly a vytrvalosti. Je heraldickým znakem vládců – císařů, králů, knížat, zkrátka šlechty. Orel je zobrazován tradičně dvouhlavý, jednohlavá bývá orlice. Z hlediska odvahy, bojovnosti, vzbuzení úcty, či dokonce určitého nebezpečí, rozdíl v rodu dravce patrně neznamená zásadní změnu.

Protože orla slunce nespálí, ale posílí, zdobil často kazatelny jako metafora duší putujících ke Kristu. Orel je symbolem kontemplace, duchovního zření a vzletnosti. Jan Evangelista byl zobrazován s orlem nebo jako orel. Orel bělohlavý je symbolem Spojených států amerických. Možná trochu zaskočí tak bojovný duch na knihovně, ale budova na rohu Tomkovy a Klicperovy ulice nebyla vždy zasvěcena knihám. Původně byla projektována jako Záložní a úvěrový ústav. Novobarokní přestavbu provedla v letech 1904 – 1905 firma Nekvasil. Knihovnou je budova až od roku 1939. Přesto odvaha spojená s věděním patří k největším silám civilizace a kultury a ta právě může být personifikována existencí knihovny.

Záložní a úvěrový ústav byl první bankou v Hradci Králové, založenou už v šedesátých letech 19. století. Sídlila zde také Průmyslová banka, berní úřad a berní správa. Kromě orla na fasádě najdeme také včelu jako symbol píle. Sochařské a štukatérské práce provedli profesor Pekárek z Jaroměře a František Čermák z Hradce Králové.

Dravec u vstupu s rozpětím křídel přes dva metry nutně vzbuzuje respekt a obdiv. Ve výšinách se pohybuje jako doma a to mu lidé odjakživa závidí. Krále oblaků snad ani nelze vidět jinak než jako hrdého vítěze nad přitažlivostí zemskou. Patrně i proto mu byla přisuzována nesmrtelnost.

V Čechách byla orlice tradičním znakem Přemyslovců a tedy i Českých zemí. Až později byla nahrazena lvem. Orel i orlice zosobňují moc, vítězství a vládu, symbolizují rozhled, ochranu. Poukazují na suverenitu státu. Dvouhlavý císařský orel byl pro Čechy v 19. století symbolem vlády Habsburků a s ní spojené nesvobody.

Vstup s orly kopíruje portál Thunovského paláce v Nerudově ulici v Praze. Pražský barokní palác nechal postavit Norbert Vincenc Kolowrat-Libštejnský podle plánů Jana Santiniho-Aichla. Palác zdědili Thunové, jejichž jméno dodnes nese; sídlí v něm italské velvyslanectví.

Impozantnímu průčelí dominují dva heraldičtí orlové Kolovratů z dílny nejslavnějšího barokního sochaře v Čechách, Matyáše Bernarda Brauna. Heslo rodu Kolovratů zní: Věrně a stále. Monumentální dravci plní roli tradičních atlantů jak v Hradci na knihovně, tak na pražském paláci. Dodávají budovám výrazně expresivní dramatický vzhled a mají u vcházejících budit respekt, úctu, vážnost.

Proto si je zadavatelé v obou případech objednali. Kdo chce dovnitř, nesmí se bát. Ale jak napsal Shakespeare: Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak. Kdo ví, jestli nová knihovna bude mít také sochy u vchodu?
Článek vyšel v úterý 16.ledna 2012 v Hradeckém Deníku. Orlí perutě ...

Italské velvyslanectví, Nerudova ulice v Praze















Orlice M.B.Brauna, Nerudova ulice, Praha















Knihovna, Hradec Králové










Žádné komentáře:

Okomentovat