Oblíbené příspěvky

neděle 25. prosince 2011

JIŘÍ DUŠEK - JAN ŽIŽKA

Jan Žižka, 1971
 sochař Jiří Dušek a architekt Jan Hejtman
První soutěž na jezdecký pomník Jana Žižky z Trocnova proběhla v roce 1924 k pětistému výročí Žižkovy smrti. Přihlášeno bylo šest návrhů od čtyř tvůrčích týmů. V porotě se sešel kulturní výkvět Hradce a okolí, přizváni byli odborníci z Prahy. Předsedou byl zvolen starosta JUDr. František Ulrich, ale rozhodoval společně s architekty Josefem Gočárem, Václavem Rejchlem, Václavem Weinzettlem (ředitelem sochařské školy v Hořicích) a knihovníkem muzea Františkem Tichým. Soutěž byla realizována za spoluúčasti Památníku odboje, který zastupoval major J. Šebor, pomníkový referent Památníku. Do poroty byli přizváni také sochař Jan Štursa, v té době rektor pražské akademie a Adolf Doležal, malíř z Kuklen. Komise posoudila za nejlepší jezdeckou figuru tehdy třiadvacetiletého hradeckého sochaře Josefa Škody. Nicméně doporučila návrh k dopracování. Zčásti proto, že se jí nelíbil původně zadaný materiál. Pískovec totiž vyžadoval pod břichem koně podpěru, což komisi vadilo a začalo se uvažovat o soše bronzové. Ta však byla příliš drahá, z peněz města by mohla být uhrazena bronzová socha pouze pěšího Žižky.
V roce 1931 se město reprezentované profesorem Karlem Mlynářem rozhodlo spolupracovat s učitelem zdejší Státní průmyslové školy Peškem a vytvořit sochu z tepané mědi. Památník měl být umístěn na dnešním náměstí Svobody před budovou školy. Dokonce tam byl za velké slávy položen základní kámen. Technická kancelář však toto místo v předmostí Wilsonova mostu napokládala za vhodné z důvodů komunikačních i estetických neboť silueta pomníku při pohledu z levého břehu bude zakryta vypnutým mostem.  
Město se rozhodlo umístit Žižku na Velké náměstí do prostoru, kde stála historicky i umělecky bezcenná kašna. Nepochybně i proto, že v katedrále byl Žižka po určitou dobu pohřben. Josef Škoda se nabídl, že bezplatně a nezávazně vypracuje ideový návrh jezdecké sochy a jeho nabídka byla přijata. Sochař pak pracoval na Žižkově pomníku až do roku 1939. Na návštěvy k němu chodili nejen městští úředníci, ale vozily se vizitace až z Prahy, profesoři Zdeněk Wirth, Antonín Matějček a Jakub Obrovský. Třetinový model byl vystaven téhož roku v muzeu. K realizaci už ovšem nedošlo. 6. února 1942 byla činnost výboru pro postavení Žižkova pomníku zlikvidována a zbytek peněz byl použit na dostavbu muzea.
Po válce byl komitét pro postavení Žižkova pomníku znovu sestaven s původními členy, ale nová kapitola stavby se začala psát až koncem roku 1957. Byli kontaktováni profesoři Zdeněk Wirth a V.V.Štech a začalo se uvažovat o omezené soutěži, protože Josef Škoda zemřel už v roce 1949. Chvíli se uvažovalo vyzvat sochaře tvořící v nejbližším hradeckém okolí - Ladislava Faltejska, Antonína Wagnera a Ladislava Zívra. Ve hře byla i kopie realizace sochaře Josefa Malejovského, jejíž originál byl osazen v Trocnově. Varianta kopie se městu zdála nedůstojná : hradecký Žižka by měl být převážným uměleckým úkolem hradeckých umělců. Anonymní celostátní soutěž byla vyhlášena 19.8.1958, příhlásilo se 58 návrhů. Šifry se dost opakovaly, takže tu byly tři Palcáty, dvě Pavézy, Kalich, ale i Nepřemožitelný, Pravda vítězí, Síla, Vůdce z lidu, Vpřed a 1424.  
Jezdecká socha se zdála hospodářsky neúnosná, v zadání stálo, pěší figura z kamene na Velké (Žižkovo) náměstí. Přestože se dvěma návrhy účastnil Josef Malejovský, profesor VŠUP, Karel Hladík a František Štorek, tedy cenění autoři, vyhrál málo známý pražský sochař Jiří Dušek. Druhé a třetí místo získali rovněž pražští Věra Ducháčková-Beránková a Miroslav Václavík. Dalšich osm návrhů obdrželo finanční ceny v hodnotě 2 – 7 tisíc. Vítězné návrhy byly ještě dopracovány a v roce 1959 bylo o vítězi jasno.
Roku 1965 byla v hořické škole vyrobena sádrová maketa Žižkovy postavy a zkoušelo se možné osazení – na nábřeží, v Žižkových sadech a v Lipkách. Porota se rozhodla pro Lipky, podstavec měl být vysoký 3,70 m.
Osazení sochy bylo naplánováno na 4. června 1971, tedy 550. výročí Čáslavského sněmu, kdy se operační těžiště Žižkových vojů přesunulo na Hradecko. Hradec se v průvodních textech prohlašuje za husitské město, město bohatýrské, o které marně usiloval král Zikmund, ale neméně podstatné pro osazení Žižky bylo 50.výročí založení KSČ. Odhalení proběhlo v Žižkových sadech, čerstvě přejmenovaných, dosud nesly jméno dramatika Klicpery.

Článek byl původně napsán pro Hradecký deník - viz odkazy


1 komentář:

  1. Objevte eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde miliony klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Obchodujte kdekoliv Čas jsou peníze. Obchodujte na počítači, tabletu a mobilu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat